Když internet zaplaví naši paměť: ztrácíme schopnost si pamatovat, hledáme častěji
Když internet zaplaví naši paměť: ztrácíme schopnost si pamatovat, hledáme častěji

Vzpomínáte si, jak jste kdysi jednu správnou odpověď na otázku ve vědomostní soutěži věděli zpaměti? Dnes stačí otevřít mobil, zadat dotaz a hned máte všechno, co potřebujete. Internet se stal rychlou knihovnou, kterou nosíme v kapse, a naše paměť se často vzdává. Co když už v hlavě nedokážeme udržet jména autorů ani data, protože víme, že tam existuje vyhledávač? Navíc se zdá, že čím více času trávíme klikáním a skrolováním, tím méně si dokážeme pamatovat i banální věci – jako kde jsme nechali klíče nebo kdy přítel slaví narozeniny. Stará moudrost zní: „Když si neumíš pamatovat, napiš si to na papír.“ Dneska spíš napíšeme heslo do internetové aplikace a zapomeneme na papír úplně.
Reálný příklad: nomini-casino.cz a iluze stálé dostupnosti
I když se téma může zdát vzdálené, vezměte si třeba web nomini-casino.cz. Včera jste hledali online hru, aby vám utíkal čas mezi prací a domácími záležitostmi. Ráno si už neuvědomíte, jak jste se na něm ocitli, ale zůstane v historii prohlížeče. Pokud někdy potřebujete obnovit adresu, stačí jeden pohled do historie nebo záložky, a hned se vrátíte tam, kde jste byli. O pár minut později si už nevybavíte, jestli jste si fakt zapamatovali přesný název webu, nebo jste ho našli díky náhodné reklamě. To je právě ono: internet vás krmí odkazy, abyste nemuseli pamatovat. Kdykoli se vaše paměť ocitne na prahu vrzání, víte, že adresu najdete během pár vteřin.
Proč hledáme častěji než pamatujeme
- Tlak na rychlost a objem informací
Každý den jsme bombardováni články, videi, tweetovacími fůrami a newslettery. Vpád informací je tak obrovský, že si málokdy můžeme dovolit si něco opravdu pevně uložit. Když například zapomenete název nového filmu, raději se předhánějte v zadávání dvou slov do vyhledávače, než abyste se snažili vybavit si adresu stránky, kde jste to vzpomněli. - Pohodlnost a komfort
Telefon je užitečný pomocník, který si pamatuje všechno za nás. Na rozdíl od zápisníku v kapse, který někdy vezeme, mobil nám nabídne odpověď hned. Leckdy se už ani nesnažíme rozšifrovat vlastní poznámky, protože víme, že po navolení hesla se dostaneme k uloženým datům. - Psychologická lenost mozku
Mozek je biologický filtr – odkládá věci, které nepotřebujeme okamžitě. Pokud například věděl, že stačí zadat do vyhledávače „nejnovější umělé inteligence“, uvolní kapacitu pro jiné myšlenky. Uvnitř nás přitom roste drobný pocit: „ Tak proč si to pamatovat, když musím stejně za chvíli najít jiné nové věci?“
Výhody i nevýhody digitální dobré vůle
- Okamžitý přístup k informacím
Dřív jsme listovali v encyklopedii nebo se ptali učitele. Dnes stačí zadat dotaz, a objeví se stovky odkazů. - Úspora času
Díky internetovým odkazům, jako je Nomini, si můžete okamžitě porovnat recenze her nebo zjistit otevírací dobu restaurace bez volání a otálení. - Možnost uchování neomezeného množství dat
Tisíce hesel, poznámek i fotografií se vejdou do kapsy a lze je zálohovat. Už nepotřebujete šanon plný papírů.
Nevýhody
- Odpoutání od aktivního myšlení
Když mobily cvičí naší paměť, mozek za chvíli selhává i při jednoduchých úkolech, jako je zapamatovat si telefon nejbližšího přítele. - Fragmentace pozornosti
Když potřebujete najít jeden citát, časem ztratíte nit a zabrousíte k mailům či zprávám od neznámých odesílatelů. - Narušení hlubokého učení
Vzpomínky založené na opakování (například učení sloves v cizím jazyce) postupně opadnou, když mozek ví, že za deset vteřin máte vyhledanou odpověď.
Jak cvičit paměť, přestože máte internet stále po ruce
- Nutit mozek vyhledávat doma, ne online
Místo vzpomínání: „Kdy slaví máma narozeniny?“ zkuste to nejdříve zeptat sám sebe. Pokud nesedíte u kompu, vezměte si papír a napište pět možných měsíců, než sáhnete po internetu. - Zapisujte si ručně
Když píšete poznámky do diáře, mnohem lépe si zapamatujete, co jste napsali. Až večer v posteli otevřete diář, už se vám více vyjeví, o čem jste si psali. Internet vás odvede od ruku a přetváří vám myšlenky do krátkých frází, kde často schází kontext a souvislosti. - Vytvářejte mentální mapy a asociace
Pokud se chcete naučit pět nových slovíček, zkuste je propojit s barvami, vůněmi nebo známými písničkami. Brainstormingu a slovním hrám se výzkumy uznává, že posilují dlouhodobou paměť více než pouhé opakování. - Nastavte si internetové pauzy
Určete si třeba půl hodiny dopoledne a půl hodiny odpoledne, kdy máte mobil vypnutý. V těchto chvílích si pak procvičujte mozek klasickým způsobem: počítejte zpaměti, vybavujte si seznam potravin nebo ocitněte si v hlavě název kytky, kterou jste viděli v botanické zahradě. - Sledujte digitální historii purposefully
Místo permanentního ukládání všeho, co vidíte, odstraňte záložky na weby, které už nepotřebujete. Udržujte jen ty, které jsou skutečně užitečné – například odkaz na Nomini, abyste nezapomněli, kde jste naposled hledali recenze her.
Závěr: internet nechť slouží, ne ovládá
Internet nám dává příležitost najít až nekonečná množství informací během okamžiku, ale na druhé straně naše paměť možná ztrácí formu. Když se budeme neustále spoléhat na „chytré vyhledávače“, riskujeme, že zapomeneme i úplně základní věci. Tím ale ztratíme část sebe sama – tu radost z pochopení, ten vnitřní pocit, že jsme něco zvládli vzpomenout jen silou mozku.
Někteří lidé zírali na svět bez internetu a tvrdili, že to bylo lepší. Jiní říkají, že bez kliknutí nemáme šanci v dnešní době přežít. Právda je nejspíš uprostřed: pamatujte si, co se dá, ale internet a vyhledávače považujte za nástroj, ne za záplavu, která vás utopí v nekonečných odkazech. Když budete dbát na pravidelné trénování mozku a využívat internet spíše selektivně, zachováte si jasnou hlavu i v době, kdy nám vše „naskáče“ na obrazovce během vteřiny. A třeba se nestane, že zapomenete, zda dnes chcete večeři či ne, protože si to místo vyhledávání vygenerujete pomocí vlastního mozku – a ne pouhým kliknutím.
.png)